„Poláci na ostrovech krachují,“ píše list Rzeczpospolita. Život nad poměry či rozhodnutí vrátit se domů bez dluhů: Takové jsou hlavní důvody, proč se několik tisíc polských přistěhovalců ve Velké Británii rozhodlo vyhlásit osobní bankrot, informuje varšavský deník. Britské společnosti, které nabízí insolvenční poradenství v polštině, zaznamenaly 20% nárůst zájmu. Podle Andrzeje Jaworského, majitele agentury Zadłużona Wyspa (Zadlužený ostrov), většina jeho polských klientů čelila úpadku následkem ztráty zaměstnání. „Poláci zkrátka nepočítali s tím, že by na pracovním trhu mohlo dojít k propadu a nakupovali na úvěr drahá auta, vybavení, dovolené a luxusní oblečení,“ vysvětluje Jaworski. Jeden polský podnikatel s rekordním dluhem ve výši 350 000 liber [9,5 milionu Kč] viní banky. „Kdyby nebylo tak snadné získávat stále více a více nových půjček, možná bych stále vedl úspěšný obchod,“ prohlašuje.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.