Šest měsíců před začátkem španělského předsednictví EU v lednu 2010 se veřejné mínění a národní politické strany zajímají jen velice málo o jedno z největších současných témat: rozšiřování Unie. Albert Branchadell, profesor barcelonské autonomní univerzity, v rozhovoru pro El País lituje, že se během kampaně k nedávným evropským volbám o této otázce „tak málo diskutovalo“.
Branchadell soudí, že vládnoucí socialisté jsou příliš zdrženliví, že se konzervativní opozice „řadí, co se týče odmítavého postoje vůči vstupu Turecka do Evropské unie, po bok evropských ultrakonzervativců“, a že nacionalisté „jsou ve svém proevropanství pokrytečtí“. „Evropské rozšiřování není ve Španělsku příliš diskutovaným tématem,“ uzavírá Branchadell.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.