Kyperská republika si připomíná 35. výročí invaze do severní čtvrtiny ostrova. 20. července v 5 hodin ráno se po celé zemi rozezněly sirény připomínající událost, při které 40 000 tureckých vojáků zabralo 37 % území, píše deník Phileleftheros. Ankara tak odpověděla na státní převrat řeckých Kypřanů. Deník poznamenává, že mírová jednání stagnují i přes plánované otevření nového přechodu Limnitis mezi dvěma částmi ostrova. Někteří ale přesto sázejí na nový plán opětného sjednocení území, k němuž by mohlo dojít po referendu v roce 2010. „Malé krůčky po napnutém laně,“ uvádí deník v titulku.
Podle Phileleftherose využívá Nikósie výročí k tomu, aby upozornila na chování Turecka. Turecko, které je „klíčem k řešení kyperského problému“, se musí urychleně vzdát svého záměru vyhledávat zásoby ropy v kyperských vodách. Prezident Dimitris Christofias předal celou záležitost OSN a Evropské unii.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.