Další Temelín, gigantický plavební kanál i hustší síť dálnic – taková je vize Česka roku 2020, naplní-li se scénář Politiky územního rozvoje, jenž 20. července schválila přechodná vláda Jana Fischera, píší na titulní straně Hospodářské Noviny. V době, kdy se politické strany předhánějí, kdo nabídne voličům více ekologických témat, prošel ekology kritizovaný „dokument, který otevírá dveře budování strategických staveb v dopravě a energetice.“
Plán například zahrnuje rozšíření výroby jaderné elektrárarny Temelín, kvůli které se pravidelně zvedá vlna odporu v Rakousku či vystavění zcela nové jaderné elektrárny v Blahutovicích na severu Moravy. Dokument také plánuje v Česku posílit leteckou, lodní i silniční dopravu. Počítá například s vybudováním plavebního kanálu, který má propojit Dunaj, Odru a Labe.
„Tak důležitý materiál by měla schvalovat spíš vláda vzešlá z říjnových voleb,“ říká Petr Bendl, místopředseda ODS. Hospodářské noviny však poukazují na výhody, které nejsilnějším politickým stranám v Česku přináší skutečnost, že „stěžejní, a zároveň kontroverzní dokument“ schválila přechodná vláda. Nemají v ní vliv zelení a strany ODS a ČSSD nebudou čelit obvinění z protlačování energetického lobby.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.