„Polsko sedí na zásobách zemního plynu,“ pochvaluje si Gazeta Wyborcza po zveřejnění zprávy Americké agentury pro energetické informace (EIA) o zásobách břidlicového plynu v 32 zemích světa. Se svými využitelnými zásobami, které jsou odhadovány na 5,3 trilionu kubických metrů, což při současných cenách představuje asi 1,38 trilionu eur, je Polsko jednoznačně na evropské špičce. Podle odhadů IEA by polské rezervy mohly vydržet až 380 let, pokud ovšem současná spotřeba plynu prudce nevzroste. A co víc: šance na těžbu břidlicového plynu jsou v Polsku vysoké, zpráva EIA je odhaduje na 40 %. Varšava podepsala v roce 2010 s Washingtonem smlouvu a podílí se tak na projektu Global Shale Gas Initiative (GSGI), sponzorovaném Američany. Ve prospěch několika firem vydala též celkem 85 licencí k prozkoumání možností těžby. Ta však zasévá strach v řadách ekologů. „Ti tvrdí, že těžba ničí krajinu a otravuje vodní toky,“ dodává varšavský deník.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.