Slavný verš Giuseppa Tomase di Lampedusy: „Všechno se musí změnit, tak, aby všechno mohlo zůstat stejné,“ se v Lampeduse ukázal jako nepravdivý, píše Gazeta Wyborcza. Zatímco v Tunisku a Libyi zuří revoluce, italský ostrov postihla „noční můra v podobě nešťastných rodin přistěhovalců“ a situace, která se vahou svých důsledků podobá vlně tsunami, se nyní stává „tragickou“. „Lampedusa se tak stala barometrem omezených možností Evropy v otázkách ilegálních přistěhovalců a azylové politiky,“ všímá si deník, který též zdůrazňuje, že agentura Frontex, která kontroluje hranice EU, nedisponuje žádnými vlastními prostředky a musí o finance a policejní složky žádat členské státy. A v těchto otázkách je evropská solidarita skutečně více než omezená. Bruselská byrokracie se přitom více než jednou ukázala být „bezradná“, nebo alespoň závislá na dobré vůli svých členských států. „Jeden z funkcionářů [EU] nedávno řekl, že přistěhovalci by měli být odesláni zpět domů. K čemu by to bylo? Abychom je zde druhý den znovu ,uvítali‘? Proč je tedy rovnou neutopit?“, ironicky dodává GW.
Imigrace
Utopíme ilegální imigranty?
5 Duben 2011
Presseurop
Gazeta Wyborcza
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.