Na začátku léta se Dánsko rozhodlo vytvořit arktické velitelství a operační sílu pro oblast severního pólu, píše Politiken. Podle oficiálního sdělení se jedná o adaptaci na klimatické změny, které povedou k nárůstu námořní dopravy a těžby surovin, a tedy potenciálně k většímu množství konfliktů v této oblasti. Deník se ale domnívá, že Dánsko usiluje o vojenskou posilu proto, aby uspělo v závodě o suroviny, jmenovitě ropu.
Politiken připomíná, že si na oblast Arktidy dělají nároky všechny země sousedící se Severním ledovým oceánem, tedy Dánsko (prostřednictvím Grónska), Spojené státy, Rusko, Norsko a Kanada. Otázka stále není vyřešena a každý stát se zatím začíná „připravovat“ vojensky. Deník se ale domnívá, že spor by měla řešit Organizace spojených národů a že „díky dlouhé tradici respektování mezinárodního práva veřejného a významu, který přikládá OSN, by se Dánsko mohlo velice dobře chopit iniciativy“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.