„Dobře vyzbrojeni nadějí a financemi (až 300 milionů eur pomoci)“ – tak se 4. dubna dostavili do Tunisu italský premiér Silvio Berlusconi a jeho ministr vnitra Roberto Maroni, aby zde představili „italský plán pro běžence“, jak píše Corriere della Sera. Cílem italské mise je přesvědčit prozatimní vládu, aby odsouhlasila návrat stovek běženců z Itálie zpět do Tuniska, uvádí deník. Berlusconi se tak pokouší napravit vztahy se spojenci z italské utrapravicové Ligy Severu. Strana odmítá rozdělení si nelegálních přistěhovalců ze severní Afriky mezi členské státy Evropské unie, neboť takové řešení strana vnímá jako „amnestii“. Tisíce běženců byly v posledních dnech převezeny z ostrova Lampedusa na pevninu, desítkám z nich se ale podařilo z detenčního centra v Apulii uprchnout. Berlusconi se rovněž dohodl s Nicolasem Sarkozym na uspořádání francouzsko-italského summitu o imigraci, který by měl být „první etapou sblížení“ po diplomatickém ochlazení, k němuž došlo po intervenci v Libyi, píše Corriere.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.