"Jsem vystudovaný pedagog a živím se jako čísník." Sedm měsíců poté, co se zbouřila část řecké mládeže, deník Ta Nea na titulní stránce odhaluje, že čtyři z deseti řeckých vysokoškolských absolventů se živí něčím jiným než profesí, kterou vystudovali. Deník vysvětluje, že Řecko je evropskou zemí, která má nejvíce mladých vysokoškoláků, ale zároveň i nejvíce nezaměstnaných. Většina jich proto musí měnit obor. Například 90% absolventů teologie nevykonává žádnou církevní profesi, některým se dokonce přezdívá "faráři-číšníci". Ve statistikách následují sociologové, jejichž neúspěšné zařazení do profesního života dosahuje 70%, následují archeologové se 42% a učitelé tělocviku s 35%. Na seznamech úřadů práce je zapsáno více než 17 tisíc lékařů, lékárníků a právníků. A během posledních let se tento fenomén s nástupem mladé generace, které se v Řecku přezdívá "generace 600 euro", jen zvětšil.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.