„Bitva o polský atom,“ zní titulek dnešního vydání Polska The Times, který píše o sílící veřejné debatě o jaderné energii v Polsku. Příští týden by měli o problému jednat i poslanci v Sejmu. Demokratické levá aliance (SLD) již navrhla, aby o stavbě polských jaderných elektráren rozhodlo národní referendum. Premiér Donald Tusk, jehož vláda zamýšlí jadernou energii podstatně rozvíjet, však zdůraznil, že referendum svolá pouze „v případě silného tlaku ze strany polského veřejného mínění“. Tři společnosti, francouzská Areva, a americko-japonské Toshiba-Westinghouse and GE Hitachi, se mezitím těší na lukrativní smlouvy na výstavbu polských elektráren, odhadované na nejméně 20 miliard euro. Jak varšavský deník dále informuje, všichni tři potenciální dodavatelé „nasazují všechny možné marketingové triky“, aby předstihli konkurenci, včetně slibů, že alespoň 50 % budoucích stavebních prací bude zajištěno polskými stavařskými společnostmi.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.