Týden po svém rozhodnutí uzavřít sedm jaderných elektráren „hledá Angela Merkelová nouzový východ“, píší Financial Times Deutschland. Německá kancléřka jmenovala 22. března „Radu moudrých“, který má za úkol posoudit rizika jaderné energie. Výbor, v němž zasednou vědci i zástupci církve, povede bývalý křesťanskodemokratický ministr životního prostředí a kritik jádra Klaus Töpfer. Merkelová se podle hospodářského deníku snaží ospravedlnit rozhodnutí, které vydala po havárii ve Fukušimě. „Zakládání výborů odkazuje k dlouhým konzultacím vedoucím k rozměklým záměrům, které už nikoho nezajímají,“ domnívá se FT Deutschland. „Navíc čtyři dny před velice diskutovanými zemskými volbami [Merkelová] jedná v závislosti na mínění voličů. To nic nemění na tom[…], že zpátky už cesta nevede.“ Cílem výboru je totiž to, aby země odstoupila od jádra do roku 2020.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.