Pod vlivem emocí vyvolaných jadernou katastrofou ve Fukušimě italská vláda váhá, zda se vrátí k jaderné energii (od níž odstoupila po referendu v roce 1987), píše Espresso. Italský týdeník dále zveřejňuje sérii amerických diplomatických depeší, které odhalují „scénář, podle nějž o energetické budoucnosti země rozhodly úplatky“. Dokumenty dodané serverem WikiLeaks údajně dokládají, že Spojené státy chtěly v letech 2005-2009 dotlačit Itálii k využívání jaderné energie s cílem snížit její energetickou závislost na Rusku a na vlivném partnerství italské skupiny ENI a ruského Gazpromu.
Za tím účelem měl Washington vytvořit silnou páku s francouzskými konkurenty EDF-Areva, kteří mohli využít dobrých vztahů s mnoha italskými podniky. Američtí lobbisté podle italského listu nakonec přesvědčili Řím, aby u nových elektráren rezignoval na bezpečnostní kritéria EU a dal přednost pružnějším kritériím OECD. Vítězství pro podniky „na úkor bezpečnosti Italů“, shrnuje Espresso.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.