Po rozhodnutí Angely Merkelové prověřit bezpečnost všech německých jaderných elektráren a sedm z nich na tři měsíce odstavit se rozhořela právní bitva. „Odvrat od atomu bez právního základu?“ podivuje se v titulku Handelsblatt. Vláda svou politiku ospravedlňuje jmenovitě tím, že se jedná o výjimečný stav. Ovšem vzhledem k tomu, že v Německu žádný výjimečný stav nenastal, může vést její rozhodnutí do slepé uličky. Energetické podniky už oznámily, že hodlají „podrobně prověřit, zda vláda jednala legálně“. Rozhodnutí bude mít pro energetický průmysl těžké následky, vysvětluje hospodářský deník. Během tříměsíčního moratoria Eon, RWE a Vattenfall mohly společně přijít až o 500 milionů eur. Pokud by byl provoz v sedmi elektrárnách zastaven definitivně, pohybovaly by se ztráty v řádu miliard. Pokud by vláda soudní bitvu prohrála, musela by tuto částku podnikům následně vyplatit.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.