„Flash-ball, zbraň, která chybuje,“ uvádí v titulku francouzský levicový deník Libération týden po incidentech, k nimž došlo na pařížském předměstí Montreuil. Režisér Joachim Gatti, který se 8. července účastnil demonstrace proti zrušení squatu, přišel po zásahu policejního flash-ballu o oko. Deník kritizuje „policejní násilí“ během demonstrace, která podle starosty města Dominiqua Voyneta „probíhala v poklidu“.
„Joachim Gatti je nejméně sedmým člověkem, který kvůli tomuto policejnímu vybavení ztratil zrak,“ neskrývá své rozhořčení Libération. „Používání flash-ballů, stejně jako taseru musí být lépe ošetřeno zákony, policisté […] musejí procházet lepším výcvikem“. Tato zbraň je ve skutečnosti určena pouze k legitimní obraně a míření na obličej a hlavu je zcela zakázáno. Podle sociologa Fabiena Jobarda „je brutalita často znamením toho, že policie čím dál tím méně zvládá svou práci“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.