„Internetoví uživatelé bijí na poplach: vláda chce zavést cenzuru.“ Polský deník Rzeczpospolita informuje o protestech, které vyvolala novelizace mediálního zákona, o níž má Senát diskutovat 16. března. Nový zákon umožňuje filtrovat obsah veřejných internetových stránek a zavádí povinnou registraci internetových audiovizuálních služeb u Národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání (KRRiT). Podle uživatelů internetu, kteří zahájili kampaň na Facebooku a sbírají podpisy k případnému podání žádosti k ústavnímu soudu o stažení novely zákona, se jedná o pokus o cenzuru. Konzervativní deník v úvodníku tvrdí, že novela zákona zavádí „absurdní byrokratické povinnosti“ a vážně ohrožuje svobodu slova. Pokud by byl zákon přijat v této podobě, nemohli by amatérští umělci nadále vyvěšovat na webu své filmy a jiný audiovizuální materiál. Novelu zákona může stále ještě pozměnit Senát nebo nakonec vetovat prezident. „Ve jménu hospodářské a tvůrčí svobody a svobody slova je třeba tuto novelu zablokovat,“ doporučuje varšavský deník.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.