Patnáctý březen, den výročí začátku povstání roku 1848, se proměnil ve „svátek varující před diktáty“, píše v titulku Népszabadság. Přibližně 30 000 lidí se sešlo k demonstraci za svobodu tisku, kterou se vláda Viktor Orbána snaží potlačovat. Levicový opoziční deník otiskl text jednoho ze zakladatelů Orbánovy strany Fidesz Pétera Molnára, v kterém stojí: „Svoboda tisku je tajemstvím svobody.“ Molnár, který se od strany distancoval, připomíná, že „první z dvanácti požadavků revolucionářů v roce 1848 byla právě svoboda tisku a zrušení cenzury“. „Fidesz jsme zakládali přinejmenším s cílem vyloučit omezování svobody tisku,“ dodává Molnár. „Správně fungovat mohou jedině země, kde je tato svoboda zaručena,“ cituje nový Orbánův rival významného odpůrce komunistického režimu Istvána Bibóa (1911-1979) a uzavírá: „V rozporu s široce rozšířeným opačným názorem si musíme stát za tím, že politika nestrpí lež.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.