První politický důsledek jaderné katastrofy v Japonsku: „Merkelové řetězová reakce “, píše dnešní Tageszeitung, poté co německá kancléřka oznámila tříměsíční pozastavení plánovaného prodloužení životnosti německých jaderných elektráren postavených před rokem 1980. Loňské rozhodnutí bylo německou veřejností přijato s nelibostí. Během těchto tří měsíců bude sedmnáct elektráren podrobeno bezpečnostním testům. Podle deníku jsou výsledky však již dnes známy: mnohé ze starých elektráren nevyhovují bezpečnostním normám pro případ letecké katastrofy a jejich bezpečnost nelze zvýšit. Elektrárna v jihoněmeckém Neckarwestheimu, která je pokládána za vysloužilou, bude odstavena z provozu. V editoriálu nazvaném „Vláda chce prodloužit svou životnost“ berlínský deník komentuje fakt, že oznámení Angely Merkelové se časově shoduje s třemi březnovými předvolebními mítinky v důležitých spolkových zemích. „Jde proto jen o velká slova? Ne. Koalice již nebude schopna zastavit debatu o osudu jaderné energie. Veřejnost citlivě reaguje na japonskou katastrofu.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.