„Je Západ u konce?“ ptá se Courrier International na titulní straně svého posledního speciálu. Zatímco Asie dohání americké hospodářství, Evropa se stále více ztahuje z mezinárodní scény a z „nových“ ekonomik se stávají ekonomiky „dobyvačné“, ústup Západu je citelný jak na hospodářské, tak na polické úrovni, píše francouzský týdeník. Deník nechce „ani truchlit, ani předpovídat konec civilizace“. Snaží se naopak pochopit nove výzvy, které současná mezinárodní situace přináší. Zatímco pro některé je ústup západní civilizace „bodem obratu“, jiní v něm naopak vidí „rozšíření západních hodnot po celém světě“. Váhání Evropanů a Američanů před situací v Libyi „dokazují, že Západ se spontánně vzdal velení. Jeho místo tak zabírají jiní. Irán, Čína a Rusko se už staví do řady“, dodává pak polský týdeník Wprost, podle kterého „není Západ více sto bránit demokracii, ani nahánět jakýmkoli věrohodným způsobem strach“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.