„Belgie by se neměla vzdávat jaderné energie.“ Těmito slovy shrnuje De Standaard na titulní straně doporučení Mezinárodní energetické agentury (IEA) zveřejněné 9. března ve zprávě o Belgii. Podle organizace OECD „by Belgie měla odstoupení od jaderné energetiky přehodnotit“, a to tím spíš, že „tu neexistuje žádná jasná strategie reagující na výzvy budoucnosti, jako je energetická bezpečnost nebo klimatické oteplování“, upozorňuje EIA. Belgická vláda se v roce 2003 rozhodla uzavřít do roku 2025 všechny jaderné elektrárny. Přitom 55 % elektřiny a 20 % energií spotřebovaných v Belgii pochází právě z těchto elektráren, připomíná Le Soir, podle nějž by odstoupení od jaderné energetiky „mohlo zhoršit kapacitní nevyváženost, což by vedlo k nárůstu cen“ elektřiny. De Standaard dodává, že podle EIA „je efektivita [belgické energetické] politiky omezena tím, že se zodpovědnost federální vlády a vlád regionálních překrývají“. Proto by političtí představitelé měli podle listu „skoncovat s ideologickými diskuzemi“ o energii a konečně přijmout trvalá opatření.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.