„Evropa se víc stará o ropu než o život libyjského lidu“: list ABC přebírá na titulní straně slova, která pronesl vůdce libyjských povstalců Mustafá Muhammad Abdal Džalíl v exkluzivním rozhovoru pro španělský deník v Al-Bajdě ležící přibližně 200 kilometrů východně od Benghází, hlavního ohniska vzpoury. Bývalý ministr spravedlnosti Muammara Kaddáfího a předseda Libyjské národní rady (prozatímní povstalecká vláda) Abdal Džalíl obviňuje mezinárodní společenství a Evropu, že ztratily o Libyjce zájem, a po mezinárodním společenství žádá „uzavření vzdušného prostoru“ nad Libyí a „zastavení bombardování… nic víc“. Muž, kterého ABC označuje za režimem „nejhledanějšího povstalce“ – Kaddáfí za jeho hlavu nabídl 300 000 eur – rovněž tvrdí, že Kaddáfí „zničí zemi vinou nedostatečného nátlaku zahraničí“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.