„Ochrana klimatu: konec automobilů na benzinový pohon do roku 2050“, píše Die Presse s odkazem na první známé body Bílé knihy evropské dopravní politiky, kterou v současnosti připravuje Evropská komise. Podle vídeňského deníku dokument počítá se snížením počtu vozidel se spalovacím motorem, která se pohybují v centrech našich měst, do roku 2030 o polovinu a jejich celkovým zákazem do roku 2050. Návrhy jsou součástí evropského cíle, jímž je snížení emisí CO2 do roku 2020 o 20 %. Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger představil svou vizi 8. března. Jmenovitě chce donutit státy k rekonstrukci veřejných budov a starých domů, prosadit energetický audit v průmyslu a vyvíjet „mírný nátlak“ na spotřebitele, aby šetřili energií. Roční výdaje na tento program se odhadují na 270 miliard eur. Die Presse si v reakci na tuto normativní bulimii klade otázku, zda EU za účelem vytvoření energeticky účinné společnosti „nebude chtít jednoho dne upravovat předpisem i naši střevní flóru“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.