„Srbsko a Kosovo u jednoho stolu,“ píše v titulku polský deník Rzeczpospolita v den, kdy oba státy v Bruselu zahajují „historická jednání“. Srbsko neuznává nezávislost Kosova, která byla vyhlášena 17. února 2008, ale má velký zájem na vstupu do EU. Brusel totiž už delší čas tlačí na Bělehrad, aby s Kosovem zahájil pravidelný dialog, který by se konal jednou za dva až tři týdny, s cílem řešit čistě „praktické záležitosti, které by usnadnily život na obou stranách hranice“. Počet nevyřešených otázek je závratný. Srbsko neuznává kosovské pasy a pro zavolání do Kosova je třeba vytočit srbské předčíslí (+381). Srbská menšina v severní části Kosova neuznává administrativu v Prištině a učitelé, policisté a další státní zaměstnanci dostávají své platy z Bělehradu. Ředitelka Helsinského výboru v Bělehradě Sonja Biserková vyzdvihuje skutečnost, že zahájení rozhovorů mezi Srbskem a Kosovem znamená, že Bělehrad „mluví jiným jazykem a vydává se správným směrem“. Avšak vedoucí srbské delegace pro vyjednávání se netají přetrvávající skepsí a upozorňuje, že se „nedají čekat žádné zázraky“.
Balkán
Srbsko a Kosovo začínají jednat
8 Březen 2011
Presseurop
Rzeczpospolita
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.