Homosexuálové v Litvě to vůbec nemají jednoduché. Po prvním čtení prošly litevským parlamentem nové dodatky trestního zákona, které trestají propagaci homosexuálního svazku. „Pokud dodatky projdou dvěma zbývajícími čteními, budou homosexuálové čelit trestům od pokut po veřejné práce a odnětí svobody,“ píše polský list Dziennik.
Tresty za „homosexuální agitaci“ budou hrozit jednotlivcům i organizacím. Opoziční konzervativní a euroskeptická strana Právo a spravedlnost požaduje nastavení spodní hranice peněžitého trestu na 325 euro, horní pak na 1 750 euro.
Před několika měsíci se litevské pravici podařilo parlamentem protlačit zákon, který postavil homosexualitu na stejnou úroveň se zoofilií a nekrofilií. Za příznivé hodnocení homosexuality tak hrozí nejen pokuty, ale i vězení. Levici a organizace za práva gayů tyto zákony namířené proti homosexuálům šokují. „Je to absurdní,“ říká Marija Pavilioniene, poslankyně za sociálně-demokratickou stranu Auszrine.
Zatímco konzervativci vysvětlují účel těchto právních úprav. Podle jednoho z navrhovatelů zákona, Petrase Grazulise, je účelem „zabránit těmto lidem, aby se vnucovali ostatním a agresivním způsobem představovali svůj životní styl.“ Petras Luomanas z vládnoucí strany Vlastenecký svaz s Gazulisem souhlasí: „Kvůli propagandě začínají mladí lidé nekriticky přijímat některá klišé: homosexuál je proevropský pokrokář, zatímco heterosexuál je venkovský neotesanec a ignorant.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.