„Nizozemská vláda se omluvila za návrhy v podobě vyhoštění nezaměstnaných Poláků ze země,“ informuje se zadostiučiněním list Gazeta Wyborcza s odvoláním na prohlášení nizozemského ministra práce Henka Kampa. Ten v polovině února prohlásil, že „východoevropští imigranti bez práce a ubytování by se měli poslat domů a když nebudou chtít, měli by být vyhoštěni“. Je zřejmé, že Kamp měl na mysli Poláky, kteří tvoří zdaleka největší skupinu mezi ekonomickými přistěhovalci v Nizozemí, jejichž počet se odhaduje na 160 000 – 200 000. Podle oficiálních údajů tvoří v některých ubytovnách pro bezdomovce Poláci 40 % obyvatel. „Stále více politiků přichází s populistickými slogany, které tvrdí, že Poláci zaplavují holandský trh práce,“ všímá si polský deník. Oficiální reakce z Varšavy byla rychlá a účinná. Podle deníku dostal polský ministr pro evropské záležitosti Mikołaj Dowgielewicz od nizozemského ministra zahraničí Uriho Rosenthala, který je též poradcem premiéra Marka Rutteho, ujištění, že Kempova slova nepředstavují oficiální politiku, nýbrž ministrovu osobní iniciativu.“ Úspěšná byla i polská intervence u místopředsedkyně Komise a eurokomisařky pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingové, která 25. února Haagu připomněla, že má povinnost ctít unijní principy volného pohybu osob a rovnoprávnosti všech členských států. „Kampovo prohlášení bylo zjevně součástí kampaně před komunálními volbami, které se uskuteční 2. března,“ uzavírá Gazeta Wyborcza.
Polsko-Nizozemí
Omluva za výrok proti přistěhovalcům
2 Březen 2011
Presseurop
Gazeta Wyborcza
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.