Od jejího vstupu do EU v roce 2004 se příliv běženců na Maltu neustále zvyšuje. Podle vyjádření Vysokého komisařství OSN pro uprchlíky (UNHCR) přijal tento ostrov v roce 2008 spolu s Itálií téměř polovinu z 670 00 osob, které se snažily přeplout Středozemní moře s cílem požádat v Evropě o azyl. Zdá se, že dlouholeté volání po pomoci Unie bude vyslyšeno.
Spolu s Itálií, Řeckem, Kyprem, tedy zeměmi, které se nachází na jižní hranici Evropy, bude využívat programu „Vnitřní rozdělení uprchlíků“, který se chystá spustit Evropská komise. „Zatímco Spojené státy se zavázaly přijmout několik stovek uprchlíků z Malty, evropský komisař pověřený problematickou uprchlíků, Jacques Barrot, doufá, že členské státy se zapojí do podzimu," píše list Le Monde. Nizozemí, Irsko, Litva, Německo a Portugalsko už každá přijaly mezi desítkou až třicítkou osob. Francie zanedlouho přijme stovku. Program, který bude fungovat na dobrovolném základě, předpokládá, že se Komise postará o náklady na integraci uprchlíků za jeden rok.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.