Polsko připravuje plány na výstavbu své první jaderné elektrárny. Podle zjištění varšavského deníku Polska vyzývá ministerstvo financí energetické podniky, jako je např. Energoprojekt Warszawa, aby předkládaly návrhy rozpočtu. Energoprojekt, který v osmdesátých letech vytvořil plány na výstavbu nukleární elektrárny Żarnowiec v severním Polsku, které nakonec smetli ze stolu místní obyvatelé, tvrdí, že jaderná energie se ve finále cenově vyplatí.
Generální ředitel Andrzej Patrycy argumentuje tím, že se dlouhodobá politika Evropská unie orientuje na snižování spotřeby uhlí, na němž v současnosti polský energetický průmysl převážně staví. „Pokud se Polsko od jaderné energie odvrátí, mohou se ceny za elektřinu vyšplhat během deseti let na jedny z nejvyšších v Evropě,“ dodává Polska. Polský poslanec Donald Tusk přislíbil přechod k nukleární energii v době, kdy se k tomuto kontroverznímu zdroji obracejí i další evropské země. Finsko buduje skladiště radioaktivního odpadu v Onkalu, Francie novou elektrárnu ve Flamanville. Podobně jako britská vláda, která v nedávno vydané Bílé knize volá po větším množství jaderných elektráren, se i Itálie nechala před nedávnem slyšet, že její odvrat od této technologie po černobylské havárii v roce 1987 byl „velkou chybou“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.