„Chtěli bychom bojovat proti Talibáncům, říkají policisté z Kunduzu,“ píše list Volkskrant. Podle nizozemského deníku afghánští policisté „nizozemskou misi vůbec nepochopili“. Na konci ledna dala levicová opozice nizozemské vládě zelenou k zahájení nové mise v Afghánistánu, která má zemi napomáhat k větší bezpečnosti a obnově. Zelení si jako podmínku sine qua non vyžádali, aby ve smlouvě podepsané s Afghánci stálo černé na bílém, jaký je skutečný charakter nizozemské mise: „výcvik občanské, a nikoliv bojové policie“. Afghánská policie ale deníku Volkskrant sdělila: „Nepotřebujeme policisty, kteří zadržují pouze drobné zloděje a hlídkují v ulicích. Tady je válka.“ Podle ní „se z toho afghánská armáda nedokáže dostat“ a policie „musí bojovat“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.