Vědcům se poprvé podařilo vytvořit lidské sperma, píše list Independent. Tento průlom, kterého bylo dosaženo použitím kmenových buněk získaných z lidského embrya, tak dává naději, že se i neplodní muži budou moci stát biologickými otci svých dětí. Ale také vyvolává etické otázky nad rolí mužů v budoucnosti. Pokud bude objev potvrzen, tak by to znamenalo, že jediné mužské embryo může teoreticky poskytnout neomezený přísun spermií. To znamená, že už by už „muži nebyli pro reprodukci zapotřebí.“ Jeden z vědců, kteří za projektem stojí, však zdůrazňuje, že toto by platilo pouze za předpokladu, že bychom chtěli „produkovat výlučně populaci o stejné velikosti a tvaru.” Britský Úřad pro oplodňování lidí a embryologii, orgán regulující výzkum v této oblasti, odhaduje, že potrvá nejméně deset let, než se bude takové sperma vyrábět a používat v medicíně.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.