"Snad proto, že jsou nezaměstnaní, chtějí konzumovat, nebo jednoduše proto, že chtějí využít velké vlny. Portugalci podlehli prodeji zlata. Prodávají všechny šperky, které mají doma, někdy i ty, co vlastní po celé generace," píše lisabonský týdeník Visão. V současné době se prodejní cena zlata vyšplhala na 34 eur za gram, což je až trojnásobek průměrné cenny za posledních pět let. Jen za rok 2010 vzrostla cena zlata o 30 %, a vyvolala tak nebývalý obchodní zájem. Národní mincovna zaznamenala 709 nových žádostí ražby, a to především maloobchodního zlata, což je o 150 % více než roku 2008. Svými právními předpisy a daňovými mezerami však portugalský trh zlatem připomíná nový Divoký západ. Začínají se množit stížnosti, píše časopis. Současná nevlídná ekonomická situace v Portugalsku navíc přispívá k tomu, že nezaměstaní a lidé pod sociálním tlakem rozprodávají svá rodinná dědictví za zhruba 18 eur za gram, poznamenává týdeník. “Situace připomíná realitní boom z let 1995 -2000, který byl výnosnějším obchodem než prodej drog,” vtipkuje šéf portugalské policie.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.