"Den, kdy jsme se postavili Evropě," píše na titulní straně Daily Mail, poté, co se britští poslanci "vzepřeli" rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který vězňům přiznal volební právo. “Po vášnivé šestihodinové diskuzi” v britském parlamentu 234 poslanců hlasovalo proti tomu, aby se ti, kteří “spáchali trestný čin a narušili tak své závazky vůči společnosti”, účastnili voleb. Pro volební právo hlasovalo jen 22 poslanců. Roku 2004 Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že britský zákon je diskriminační. Stalo se tak poté, co jistý John Hirst, odsouzený zato, že roku 1979 usmrtil svou domovnici sekyrou, podal u evropského soudu stížnost. "Britský parlament se tak poprvé postavil soudu pro lidská práva," píše londýnský deník a “ukázal, že nepodléhá za každou cenu síle evropských institucí.”
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.