Příštím předsedou Evropského parlamentu se téměř jistě stane Jerzy Buzek, píše polský deník Rzeczpospolita. Jeho nominace je zřejmě výsledkem dohody mezi dvěma největšími stranami v europarlamentu, tedy socialisty a křesťanskými demokraty. „V první polovině volebního období bude sněmovně předsedat představitel křesťanských demokratů a v druhé pak socialista,“ uvádí Tony Robinson, mluvčí socialistické frakce v Evropském parlamentu.
Po rezignaci hlavního konkurenta, Itala Mario Maura, má Buzek velké šance být zvolen. Podle propočtů listu Rzeczpospolita může za současné podpory křesťanských demokratů i socialistů počítat s 447 hlasy z celkových 736. Parlament svého nového předsedu zvolí během úvodního zasedání, které se bude konat příští týden ve Štrasburku. Podle Rzeczpospolity, by měl mít polský kandidát i podporu Liberálů, kteří „proti jeho kandidatuře nic nenamítají,“ stejně jako europoslanců za menší uskupení z nových členských států, pro které by Buzek, jako první předseda parlamentu z postkomunistické země, byl symbolem změn, které se v EU během pěti let od jejího rozšíření udály.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.