„Baskická levice poprvé od svého vzniku odmítá veškeré násilí páchané teroristickou organizací ETA,” píše baskický deník El Correo, den po té, co levicová nacionalistická skupina Sortu (dřívější Batasuna, pokládaná za blízkou baskické teroristické skupině, která byla zakázána) oznámila, že „odmítá násilí organizace ETA ve všech jeho podobách“. Prohlášení bylo vysloveno s ohledem na volby do místních samospráv, které se mají konat 22. května. Španělský zákon totiž vyžaduje, aby strany, které se voleb chtějí účastnit, výslovně odmítly jakékoliv násilí. „Nová levice by měla nabídnout více záruk své demokratické orientace,” argumentuje ve svém úvodníku deník El Correo, který nicméně uznává, že levicová skupina Sortu dosáhla „pozoruhodného pokroku“, ve snaze „vrátit se do politických institucí a minulost svého spřeženectví s teroristy nechat daleko za sebou“. Deník dále připomíná, že španělský Nejvyšší soud se musí ve věci legality skupiny, která usiluje stát se politickou stranou, teprve vyslovit.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.