„V Unii se musí pracovat déle,“ píše Rzeczpospolita po diskuzi na téma zvýšení důchodového věku jakožto prostředek umožňující snížit rozpočtový deficit, která proběhla 4. února v rámci summitu EU. Legislativu týkající se zvýšení věku odchodu do důchodu v současnosti připravuje přinejmenším patnáct zemí. S výjimkou Polska. Byť byla myšlenka zařazena do reformní agendy, kterou na začátku roku 2010 představil premiér Donald Tusk. Rozhodnutí zvyšovat postupně věk odchodu do důchodu až na 67 let jak pro muže, tak pro ženy již přijalo Německo, Nizozemí, Dánsko a Španělsko. Nejradikálnější jsou v tomto směru Dánové, kteří plánují zvýšit hranici až na 72 let. „Polsko, kde ženy odcházejí do penze v 60 letech a muži v 65, se brzy stane zemí s jednou z nejnižších věkových hranic pro odchod do důchodu v Evropě,“ konstatuje konzervativní deník.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.