„EU chce omezit pravidla svobodného přístupu k informacím jen sedm let po té, co zákon vstoupil v platnost,” píše EUobserver. Rozhodnutí se však nelíbí sdružení asi 180 organizací na ochranu lidských práv, nátlakových skupin volajících po větší průhlednosti a novinářských odborů, které si formou otevřeného dopisu stěžují u Evropského parlamentu.
Podle nových pravidel budou „na žádost veřejnosti zprostředkovány pouze ty dokumenty, které jsou šířeny formální cestou.” Na tisíce neformálních dokumentů (například zprávy a emaily, které si mezi sebou posílají evropští zákonodárci) se svobodný přístup k informacím nebude více vztahovat. Bruselský zpravodajský server dále informuje o tom, že nová pravidla dají „členských státům větší možnost odmítnout přístup nahlédnout do komunikace s institucemi EU, a to se platí i v případě dokumentů týkajících se mezinárodních sporů.” Výzva na ochranu přístupu k informacím adresovaná europoslancům, aby „zabrzdili” tuto vysoce restriktivní legilativu, se snaží o to, aby „naši představitelé bojovali za větší práva občanů a ne za jejich omezování.”
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.