„Chaos v Egyptě: trhy padají, zdražuje ropa,” konstatují Hospodářské noviny na titulní straně a dále vysvětlují, že vzpoura lidu v Egyptě zasáhla i středoevropské burzy cenných papírů. Někteří světoví investoři začali panikařit a opouštět region, neboť považují burzy ve střední a východní Evropě za „rozvíjející se”, vysvětluje deník. Důsledek: “česká koruna a maďarský forint už oslabily.” Investoři se navíc obávají možného uzavření Suezského průplavu, kterým do Evropy proniká 2,6 % světové produkce ropy. To se může zdá málo, hodnotí deník, průplav však zůstává pro Evropu důležitou dopravní tepnou. Cena ropy se už vyšplhala na dvouleté maximum – 100 dolarů za baril a investoři dále očekávají růst cen potravin a textilu, píše deník a připomíná, že Egypt je jedním z největších světových dovozců obilí a hlavním světovým vývozcem bavlny.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.