„Menu pouze pro Poláky,“ píše v titulku list Gazeta Wyborcza, který v reportáží popisuje způsob, kterým několik restaurací v Poznani odmítá obsluhovat Romy. „Romové sem chodí ve skupinách a dělají tu peklo. A zanechávají nepořádek,“ obhajuje toto opatření Klaudia Lopezová, majitelka restaurace Cuba Libre. Ačkoliv je takový zákaz vstupu protiústavní, policie oficiální stížnost místních romských organizací zamítla. Ministerstvo vnitra plánuje vyslat do Poznaně vyjednavače s cílem zahájit mezi Romy a majiteli restaurací dialog. „Případy útoků na Romy v Polsku [jejichž počet se odhaduje na 35 000] se odehrávají každý den. Ve Vratislavi a Lublinu nás vyhazovali z obchodů. V Bytomu byli Romové brutálně napadeni,“ cituje spoluzakladatele Sdružení polských Romů deník a dodává, že „žádná jiná menšina není v Evropě tak diskriminovaná jako Romové. Jejich situace se začala podobat postavení Židů před druhou světovou válkou.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.