„Shell podpořil setkání rebelů,“ píše v titulku nizozemský list NRC Handelsblad, který cituje jeden významný bod, kvůli kterému tato britsko-nizozemská ropná společnost musela 26. ledna předstoupit před Parlament. Před zvláštním výborem muselo vedení společnosti vysvětlit, proč podporovali nigerijská povstalecká hnutí a odpovídat na otázky týkající se zapojení společnosti „do korupce, organizovaného zločinu a ekologických katastrof“. Tato obvinění, jež se objevují od roku 2005, umocnilo nedávné zveřejnění amerických diplomatických depeší na serveru WikiLeaks, které následně publikoval list NRC. Deník Trouw připomíná, že Shell je největším producentem ropy v Nigérii. Vlastní 6 000 km ropovodů, těží na 90 nalezištích, kde má k dispozici tisícovku vrtů, ze kterých v roce 2009 uniklo 130 000 barelů surové ropy, což způsobilo ohromné ekologické škody. Díky své pozici Shell představuje největší oporu nigerijským „zkorumpovaným úřadům“ a měl by proto „vyložit karty na stůl“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.