„Levné potraviny nás vychází draho,“ kritizuje týdeník Freitag produkci nekvalitních a levných potravin v reakci na skandál ohledně dioxinů objevených v Německu ve vejcích a vepřovém mase. Němci nikdy za potraviny neutráceli tak málo jako dnes, v průměru 11 % svých měsíčních výdajů, tedy daleko méně než Francouzi či Italové. „Němci se totiž stravují celkem demokraticky,“ vysvětluje berlínský časopis. „Ze svých stravovacích návyků nečiní vnější symboly bohatství, a proto, v Aldi ve frontě u pokladen lze narazit i na drahé kožichy.“ Der Freitag však dodává, že za „přimíchání mastných kyselin určených k výrobě papíru do krmné směsi pro zvířata“, nelze obviňovat spotřebitele, který dává přednost těm nejlevnějším výrobkům. Na vině je systém, ve kterém velkodistributoři tlačí na zemědělce, aby vyráběli stále levněji. Podle týdeníku jde o fenomén, který v západní Evropě podporuje EU svými dotacemi do intenzivního zemědělství.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.