„Druhá strana pravdy”, zní titulek listu Gazeta Wyborcza po tiskové konferenci 18. ledna, uspořádané členy polské komise vyšetřující loňskou havárii u Smolensku, během které byl zabit polský prezident Lech Kaczyński a více než 90 předních osobností, které se na palubě letadla též nacházely. Podle polských odborníků, kteří případ vyšetřují, jednala ruská letecká navigace ve Smolensku „pod tlakem, dopustila se chyb a nebyla schopna nabídnout posádce polského letadla TU-154 adekvátní pomoc.” Včerejší tisková konference ve Varšavě byla odpovědí na „nekompletní” zprávu, „plnou dramatických mezer”, kterou vypracovala a minulý týden zveřejnila ruská strana a která kladla celou havárii za vinu polským pilotům a organizátorům letu. „Důvody neštěstí se podobají kouskům domina – jakmile se zakymácí jedno, svrhne i druhé. Většina kousků této tragické skládanky však byla převrhnuta na naší straně,” zdůrazňuje dnešní úvodník varšavského deníku.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.