Díky neexistující evropské legislativě v oblasti reprodukce se "nejméně 20 až 25 000 evropských žen každoročně vydává do jiné evropské země, aby se tam podrobily umělému oplodnění," oznamuje nizozemský deník Trouw. Tato čísla vyplývají z výsledků první studie o "reprodukční turistice" v Evropě, která byla provedena Evropskou společností pro lidskou reprodukci a embryologii. Studie byla představena v Amsterdamu 29. května. Ve skutečnosti jsou čísla bez pochyby mnohem vyšší, protože studie pokrývá jen šest zemí (Španělsko, Belgii, Českou republiku, Švýcarsko, Slovinsko a Dánsko) a některé vyhledávané destinace jako například Kypr a Ukrajina nebyly zahrnuty.
Důvody budoucích rodičů jsou rozmanité, ale jsou vždy spojené s legislativou země, kde žijí, a která se jim jeví jako příliš omezující. "Většina žen, které cestují za umělým oplodněním, tak pochází z Itálie, Německa, Nizozemí a z Francie," vysvětluje Trouw. "V Itálii se ženy spermiemi či vajíčky dárců nechat uměle oplodnit nemohou; ve Francii jsou zase z procesu vyloučeny lesbické páry a osamělé ženy a v Británii mají ženy k dispozici pouze omezený počet klinik a ceny jsou vysoké. Nizozemky jezdí do Belgie, kde jsou zájemkyně o umělé oplodnění akceptovány až do věku 47 let".
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.