„Maďarsko znárodnilo lidem úspory na penze,“ píší Hospodářské noviny. Maďarský parlament 13. prosince schválil zákon, který umožní sloučení státního důchodového systému a penzijních fondů, do kterých si Maďaři byli povinni vedle státního systému spořit. Konzervativní vláda tímto ruší reformu zavedenou před 12 lety, kterou premiér Viktor Orbán označil za „ experiment, kvůli němuž je země až po uši v dluzích.“
Stát navrhuje získané peníze využít na „zalepení děr“ ve veřejném zadlužení, které dosáhlo 80% HDP a snížení deficitů v souladu se sliby EU a MMF. Opatření vstoupí v platnost v lednu a Maďarům kteří své penze do té doby nepřevedou hrozí pokuty a snížení penzí v budoucnosti. „Jestliže Maďaři už na začátku reforem nevěřili státu a peníze převedli do soukromých institucí, teď je jejich důvěra na nule. Po znárodnění penzí může přijít zestátnění čehokoliv,“ komentují Hospodářské noviny. „Jedinou jistotu, kterou tak Maďaři po posledním kroku Orbánovy vlády mají, je naprostá nejistota ohledně úspor a penzí,“ uzavírá pražský deník.
Opačnou metodu zvolilo Polsko. Vláda Donalda Tuska 10. prosince od Evropské komise získala výjimku, která umožňuje, aby do výpočtu veřejného zadlužení a rozpočtového deficitu nebyl nezapočítán přesun veřejných prostředků do soukromých penzijních fondů. To Polsku umožní vykazovat zadlužení nižší než 40 % DPH místo 54 %. Podle Dzienniku Gazeta Prawna by se „z tohoto úspěchu vlády mohlo stát prokletí,“ neboť změna účetní metody nic nemění na výši zadlužení. Mohla by se stát výmluvou k tomu, aby vláda zvýšila dluh, aniž by za to byla potrestána.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.