„Zvýšená ostraha,“ uvádí v titulku Svenska Dagbladet v reakci na bombový útok, k němuž došlo 11. prosince v samém středu Stockholmu a který si vyžádal smrt jedné osoby – domnělého sebevražedného útočníka. „Není to poprvé, co se [země stala] obětí politického násilí,“ píše list: během posledních dvaceti let „byl zavražděn předseda vlády a ministryně zahraničních věcí, švédskou společnost napadají extremisté všemožného přesvědčení a tak bychom mohli dlouze pokračovat,“ i když, jak přiznává tento švédský deník, „s takovýmto typem násilí, jehož cílem je smrt maximálního počtu lidí, kteří právě nakupují vánoční dárky, jsme se ještě nikdy nesetkali.“ Zatímco se vyšetřovatelé zabývají osobou atentátníka, jímž je osmadvacetiletý Iráčan, který studoval na britské univerzitě v Bedfordshiru, švédská vláda opětovně vyzvala ke klidu a k toleranci, upřesňuje list Dagens Nyheter. Svenska Dagbladet pak u této příležitosti připomíná odhodlanost Londýňanů nepodlehnout panice po útocích, k nimž došlo v červenci 2005, a Švédy vyzývá, „aby se nenechali svést k islamofobii“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.