„Rusko činí vstřícný krok k Polsku,“ píše list Gazeta Wyborcza den po návštěvě ruského prezidenta Dimitrije Medvěděva ve Varšavě. Ačkoliv se během ní podle polských komentátorů nedosáhlo žádných hmatatelných výsledků, došlo ke zlepšení bilaterálních vztahů. „Obleva v polsko-ruských vztazích dělá ze zahraniční politiky oblast národního zájmu a nikoliv strachu a zášti,“ píše s nadšením varšavský deník. To by mohlo vyústit v hladší spolupráci mezi EU a Ruskem. EUobserver.com informuje, že na summitu v Bruselu 7. prosince EU a Rusko podepíší meorandum, kterým se EU vzdá některých svých námitek vůči vstupu Ruska do Světové obchodní organizace. Podle vyjádření eurokomisaře pro sousedskou politiku Štefana Füleho by se tento krok mohl stát dalším symbolem „psychologického procesu usmíření po skončení studené války“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.