El Periódico de Catalunya píše v titulcích o „Nouzovém východu“. Tím by měla být pro Španělsko „nová ekonomická opatření k uklidnění trhů,“ jež oznámil premiér José Luís Rodríguez Zapatero. Tato v pořadí „třetí šoková terapie za jediný rok“ zahrnuje privatizaci letišť Barajas (Madrid) a El Prat (Barcelona) a 30 % státní loterie (což by mělo znamenat celkový výnos 14 miliard eur) a dále snížení podnikové daně a zrušení dlouhodobé podpory v nezaměstnanosti. Jak ale podotýká El Periódico, uvedená rozhodnutí „nepovedou ke snížení deficitu bezprostředně, ale až ve střednědobém horizontu“. Španělská vláda rovněž doufá, že jí trhy pomůže uklidnit Evropská centrální banka, jež by měla po schůzce z 2. prosince vyslat „pozitivní signál, kterým by odvrátila pesimismus a spekulace“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.