Süddeutsche Zeitung přihlíží mocenským hrám, které přivedly k nezdaru vyjednávání mezi členskými státy a Evropským parlamentem ohledně rozpočtu Evropské unie, se zděšením: „Jestli budou takhle pokračovat, pak EU dojdou brzy peníze“ – a to uprostřed finanční krize, píše mnichovský deník. „Vyjednávání o rozpočtu na rok 2011 natvrdo ukázala, co si vlády sedmadvacítky myslí o svých zástupcích v Bruselu: nic. A co se europoslanců týče, ti odpověděli na opovržení neskrývanou nepřátelskostí.“ Podle bavorského deníku nesou zodpovědnost za neúspěšné jednání vlády, na nichž byla řada, aby udělaly ústupek.

Financial Times přisuzuje „překvapivě tvrdohlavý“ postoj členských států jejich „touze potrestat Parlament, který se od loňského prosince, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, snaží čím dál více prosazovat“. Pro europoslance je vyžadování širších pravomocí „zcela prostě demokracií,“ poznamenávají FT: „koneckonců jsou v Bruselu jedinou všeobecně volenou institucí a musejí být bráni na zřetel“.

„Toto fiasko naznačuje, že mocenský boj uvnitř EU právě započal,“ domnívá se Gazeta Wyborcza: jestliže totiž „konflikt skončí porážkou Parlamentu a vítězstvím hrstky vlád v čele s Londýnem, budeme mít před sebou vyhlídky na postupný rozpad EU“. I varšavský deník má za to, že se debata netýká ani tak peněz, jako spíše ochoty vlád diskutovat či nediskutovat s europoslanci o tom, jak má vypadat evropský rozpočet a zda si EU má nebo nemá hledat vlastní finanční zdroje. Účast Parlamentu na jednáních o rozpočtu posiluje legitimitu EU a je zárukou toho, že z příštích rozpočtů bude mít prospěch celá Unie bez rozdílu, a nikoliv jen některé státy. V pondělí 15. listopadu „se ukázalo, že některé vlády raději zablokují rozpočet EU na rok 2011, než by vytvořily precedens. Možná to udělaly proto, že ho chtějí v budoucnu radikálním způsobem snížit. Pokud jim ale jejich myšlenka vyjde, EU se přestane rozvíjet a začne se svíjet,“ uzavírá Gazeta Wyborcza.