„Vyjednávání v Bruselu mezi členskými státy a europoslanci o rozpočtu EU na rok 2011 skončila v pondělí 15. listopadu nezdarem, čímž financování EU hrozí krize,“ píše Le Monde. Lhůta pro nalezení dohody byla překročena, a Evropská komise tak „nyní bude muset vytvořit nový návrh, přičemž první měsíce příštího roku budou financovány podle rozpočtu na rok 2010,“ upřesňuje EUObserver. Jednání nebyla úspěšná proto, že členské státy odmítly udělit europoslancům dodatečné pravomoci v oblasti budoucích diskuzí o víceročním rozpočtu, vysvětluje zpravodajský server. Ministři Velké Británie a Nizozemí nechtěli „diskutovat o sporných bodech dlouhodobého rozpočtu, jako je posílení ‚vlastních zdrojů‘ EU formou dodatečných daní nebo ‘pružnost‘ rozpočtu v případě výskytu nepředvídaných výdajů“.
„Členské státy požadovaly omezení rozpočtového růstu na maximálních 2,91 % (tj. navýšení o přibližně 3,5 miliard eur v poměru k 123 miliardám eur na rok 2010),“ připomíná Le Soir, „a Evropský parlament na to přistoupil, i když ze začátku usiloval o dvojnásobek. Europoslanci nejsou chladní vůči rozpočtovým problémům, s nimiž se dnes potýkají téměř všechny členské státy.“ Jak ale dodává bruselský deník, „rozpočtová bitva je vysoce politickou záležitostí. Evropský parlament se chce zúčastnit příštího jednání a zasahovat do budoucího financování Unie.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.