Německý ministr obrany je zároveň „obchodním admirálem,“ píše Frankfurter Rundschau, který své tvrzení doprovází fotomontáží. Karl-Theodor zu Guttenberg 9. listopadu prohlásil, že „na zajištění obchodních cest a surovinových zdrojů je třeba pohlížet z vojenského úhlu“. Tato věta vyvolala řadu reakcí, neboť v květnu letošního roku dotlačila podobná myšlenka prezidenta Horsta Köhlera k demisi. Ten pronesl, že Německo hájí své ekonomické zájmy v Afghánistánu. „Jako kdyby se země, která je třetím největším vývozcem zbraní na světě, dohodla na tom, že moderátorem debaty o válce a míru smí být jen morálka,“ komentuje situaci deník, který německou společnost, jež nepřipouští jiné než politické zájmy země, kritizuje za její pokrytectví. Podle expertů je jedinou současnou vojenskou intervencí hájící ekonomické zájmy Německa ta, která probíhá u somálských břehů.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.