„Konec dobrý, všechno dobré.“ Tak bilancuje Ta Nea první kolo regionálních a místních voleb, které proběhly v Řecku 7. listopadu. Nenaplnily se tak hrozby premiéra Jorgese Papandreua a jeho vládní socialistické strany PASOK, že v případě volebního neúspěchu budou vyhlášeny předčasné volby nebo referendum, v němž se občané vyjádří k jeho úspornému plánu: „Socialistická strana může nadále vládnout, předčasné volby se konat nebudou,“ informuje deník. „Pokud ale někdo ve volbách opravdu zvítězil, pak to byla volební neúčast přesahující 40 %. To je nevídané.“ Pravice, kterou socialisté předběhli v sedmi regionech ze třinácti, ale která vede v mnoha městech včetně Atén, „znovu ožila“, ale posunula se „o něco víc doprava,“ soudí Ta Nea. Skutečným vítězem voleb je pak komunistická strana s 11 % hlasů, což je výsledek, který lze v době krize označit za politický vzkaz.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.