„Evropská komise vyhlásila válku za otevřené nebe,“ píše Dziennik Gazeta Prawna v souvislosti se záměrem Evropské komise přimět Rusko k podpisu dohody o rovném zacházení se všemi leteckými dopravci v EU. V současnosti poskytuje Moskva zvláštní výhody německým, rakouským a finským aerolinkám (například levnější poplatky za přelet nad ruským územím). Podle Komise je tak porušován hlavní princip společného trhu, který zaručuje stejné operační podmínky všem leteckým společnostem EU.
„Komise se domnívá, že právo aerolinek na přelet nad ruským územím při cestě do Číny, Japonska a Jižní Koreje by už nemělo déle záviset na náladách Vladimíra Putina,“ poznamenává varšavský deník. Přesvědčit Moskvu, aby takovou dohodu podepsala, ale bude velice obtížné. Za prvé proto, že Rusko odmítá uznat Chicagskou úmluvu, co se týče práva na volný přelet nad jeho územím; na oprávněních k přeletu totiž vydělává přibližně půl miliardy dolarů (0,35 miliard eur). Další překážkou je podle polského deníku Putinova „raněná pýcha“. Předsevzal si totiž, že z národní aerolinky Aeroflot udělá klíčového světového hráče. Aeroflot měl odkoupit aerolinku Alitalia, což by ruskému dopravci umožnilo volně operovat na evropském trhu. Jeho sen se ale rozplynul, když Komise dohodu zablokovala. „Dnes se Putin mstí Komisi za to, že Aeroflot zůstal okrajovou společností," komentuje situaci deník. Brusel, který mezitím uvedl do praxe smlouvu o otevřeném nebi podepsanou se Spojenými státy, už začal jednat o liberalizaci letecké dopravy s některými dalšími zeměmi, jako je Austrálie, Brazílie či Nový Zéland.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.