„Ponížit, svléknout, vyhrožovat – výslech po anglicku,“ píše list Guardian, který přináší informace o tom, jak „britská armáda vycvičovala osoby, které vedly výslechy s válečnými vězni“ v Iráku, „v technikách zahrnujících vyhrožování, smyslovou deprivaci a nucenou nahotu“. Utajované dokumenty z období po roce 2003 „nabádají vyslýchající, aby u vyslýchaných vězňů vyvolali pocity pokoření, nejistoty, zmatku, vyčerpání, tísně a strachu, a naznačují, jakými prostředky toho dosáhnout,“ dodává deník. Tyto praktiky „zjevně porušují Ženevskou úmluvu na ochranu obětí války,“ zdůrazňuje Guardian, který dále připomíná, že „způsoby věznění a vyslýchání, které používají britští vojáci, se setkávají s čím dál větší kritikou“ a že několik příslušníků armády je vyšetřováno v souvislosti s vraždou iráckých civilistů.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.